Projekt Český šperk je dlouhodobou autorskou iniciativou zaměřenou na podporu českých tradic, kulturní identity a současného uměleckého řemesla. Každý jeho díl představuje šperk jako nositele příběhu – symbolu, osobnosti nebo události, která je hluboce zakořeněná v české historii.
Druhý díl projektu je věnován postavě Perchta z Rožmberka – jedné z nejznámějších žen českých dějin, opředené legendami, silou i vnitřním utrpením. Její osud, spojený s rodem Rožmberkové, dodnes rezonuje jako symbol ženské odvahy, vytrvalosti a skryté důstojnosti.
Hlavním motivem šperku se stává pětilistá červená růže – erbovní znak Rožmberků. V této interpretaci není pouze heraldickým symbolem, ale živým květem šípkové růže, nesoucím vrstvy významu: krásu i trny, lásku i bolest, křehkost i sílu. Stejně jako příběh Perchty.
Šperk je navržen jako autorský artefakt, který propojuje historickou symboliku s přírodní formou a současnou technologií. Vzniká jako pocta nejen jedné ženě, ale i hlubším tématům – postavení ženy v historii, vnitřní svobodě a proměně utrpení v sílu.
Součástí projektu je kromě samotného šperku také vizuální a audiovizuální zpracování – fotografická série a autorské video, které přibližují příběh Perchty současnému divákovi a otevírají prostor pro jeho vlastní interpretaci.
Zakladatelem rodu Vítkovců byl Vítek I. z Prčice na Sedlčansku, který přišel do jižních Čech ve 12. století. Tento šlechtic zastával významnou funkci stolníka neboli jídlonoše krále Vladislava II. V jižních Čechách postupně získal značný majetek, který před svou smrtí (1194) rozdělil svým synům. Tato napůl bájná událost je zachycena na slavném obraze Dělení růží, jehož kopii lze spatřit na krumlovském zámku.
Všichni Vítkovi synové se následně zvali pány z Růže, tedy nadále Vítkovci, avšak zároveň se stali zakladateli vlastních rozrodů se starým titulem pánů:
- Vítek II. starší, prvorozený syn, obdržel v erb zelenou růží na stříbrném poli a stal se předkem pánů z Krumlova
- Jindřich, zřejmě druhorozený, získal erb se zlatou růží na poli modrém a stal se prvním pánem z Hradce
- Vítek III. mladší obdržel červenou růží na stříbrném poli a založil rod pánů z Rožmberka
- Vítek IV. byl nejmladší syn, který obdržel růží stříbrnou na červeném poli a jehož potomci se zvali páni z Landštejna a Třeboně
- Sezema, možný Vítkův levoboček, získal dle legendy černou růži na zlatém poli a založil Sezimovo Ústí
Znakem jihočeského rodu Rožmberků byl symbol červené pětilisté růže se zlatým středem na stříbrném poli, neboť páni z Rožmberka byli jednou z rodových větví rodu Vítkovců. V roce 1556 polepšil Vilém z Rožmberka rodový znak o zlaté břevno s černým hadem a střídající se červené a stříbrné kosmé pruhy ve spodní části erbu, což byl symbol italského knížecího rodu Orsiniů, se kterým měli být Rožmberkové údajně spřízněni. Jako štítonoši se často objevují dva medvědi, protože orsa značí v italštině medvědici. Erbovními zvířaty posledních Rožmberků se stali medvědi, kteří se od dob Vilémových chovají v hradním příkopu.
Symbol rožmberské vrchnosti - rožmberský znak, červená pětilistá růže - se objevuje na znacích několika míst, a to zpravidla mezi městskými věžemi (Český Krumlov, Kaplice, Vyšší Brod), nebo na vyobrazení věže samé (Horní Dvořiště, Velešín). U Velešína není tato růže barvy červené, ale zlaté, jde o tzv. polepšení znaku postupem času, tj. barva byla nahrazena kovem.
Červená pětilistá růže, případně její část, se vyskytuje v kombinaci s jinými motivy v erbech Horní Plané, Rožmitálu na Šumavě a Rychnova nad Malší. U Rožmitálu na Šumavě, stejně jako u Velešína, je růže (původně jistě červená) barvy zlaté.